Mišmaš
18. 2. 2016
KOČÁRKY v CTECH
Před pár lety jsem absolvovala jeden z našich častých rozhovorů s Liborem Malým, zakladatelem a majitelem (dnes již bývalým) společnosti LMC, která provozuje webové stránky jobs.cz a prace.cz. Ten rozhovor byl o věcech filosofických, náboženských a o životě vůbec. Pamatuji se jak mi řekl, že když se něco děje tak, jak má, pak člověk pluje jako lodička hnaná správným větrem v plachtách, na vlnkách s proudem a okolnosti přihrávají tomu, aby došla svému cíly. A naopak, pokud se snažíme něco zlomit, zabejčíme se a tlačíme, pak jsme jako remorkér plující proti proudu, jež stále stojí na místě a uštván dokáže sice vzdorovat obrovským vlnám, ale už ne se posouvat.
Když jsem se rozhodla pro BUGGY, a nebylo to jednoduché rozhodnutí, bála jsem se, abych nebyla remorkér. Jenže mám hodně živou rodinu a velmi vytíženého manžela, ještě další podnikatelské aktivity a tak mi nezbyl ani čas pozorovat kde je proud a zda pluju. A věci se děly.
Jednoho dne jsem vystoupila z auta v Michli a bafnul na mě neobvyklý billboard. Něco ve smyslu: chcete si nechat udělat nový web? Tak si vezměte nás. Proč? Protože máme billboard. Pobavili mě. A řekla jsem si: "Proč ne". Objevila jsem Ctech a pár lidí, kteří dělají opravdu dobrou práci. Jasně, museli se smát, když jsem jako "žena z ulice" (citace) projevila zájem o firmu, která dělá marketing těm nejlepším značkách v zemi a chtěla po nich vizualizaci bazaru kočárků, ale nedali to znát.
Jednoho dne jsem se ocitla na letišti a bafnul na mě obvyklý billboard mého bývalého zaměstnavatele České spořitelny, resp. Erste. Něco ve smyslu: peníze jsou až na čtvrtém místě. Nejdřív musíte mít nápad, pak odhodlání a energii. Zbytek za Vás obstaráme. A řekla jsem si: "Proč ne". A objevila jsem Esrte Premier službu a skvělého Ondřeje Šimka.
Jiného dne jsem slavnostně otevřela. A lidé přišli. A bylo veselo a dětskou bojovku s lampiony jsme si fakt užili. A zas mě napadlo "proč ne".
Často mě napadá "ne", ale pak nějak okolnosti nahrají tomu, že "ano". Mám sice ještě pořád strach, že jsem remorkér, ale přečtu-li si po sobě řádky výš mám chuť věřit, že tentokrát už ne. Že poprvé v životě budu taky loďkou.
Díky Ctech, za tohle díky. Za naději a za to, že jste tomu mému bláznivému nápadu uvěřili.
Když jsem se rozhodla pro BUGGY, a nebylo to jednoduché rozhodnutí, bála jsem se, abych nebyla remorkér. Jenže mám hodně živou rodinu a velmi vytíženého manžela, ještě další podnikatelské aktivity a tak mi nezbyl ani čas pozorovat kde je proud a zda pluju. A věci se děly.
Jednoho dne jsem vystoupila z auta v Michli a bafnul na mě neobvyklý billboard. Něco ve smyslu: chcete si nechat udělat nový web? Tak si vezměte nás. Proč? Protože máme billboard. Pobavili mě. A řekla jsem si: "Proč ne". Objevila jsem Ctech a pár lidí, kteří dělají opravdu dobrou práci. Jasně, museli se smát, když jsem jako "žena z ulice" (citace) projevila zájem o firmu, která dělá marketing těm nejlepším značkách v zemi a chtěla po nich vizualizaci bazaru kočárků, ale nedali to znát.
Jednoho dne jsem se ocitla na letišti a bafnul na mě obvyklý billboard mého bývalého zaměstnavatele České spořitelny, resp. Erste. Něco ve smyslu: peníze jsou až na čtvrtém místě. Nejdřív musíte mít nápad, pak odhodlání a energii. Zbytek za Vás obstaráme. A řekla jsem si: "Proč ne". A objevila jsem Esrte Premier službu a skvělého Ondřeje Šimka.
Jiného dne jsem slavnostně otevřela. A lidé přišli. A bylo veselo a dětskou bojovku s lampiony jsme si fakt užili. A zas mě napadlo "proč ne".
Často mě napadá "ne", ale pak nějak okolnosti nahrají tomu, že "ano". Mám sice ještě pořád strach, že jsem remorkér, ale přečtu-li si po sobě řádky výš mám chuť věřit, že tentokrát už ne. Že poprvé v životě budu taky loďkou.
Díky Ctech, za tohle díky. Za naději a za to, že jste tomu mému bláznivému nápadu uvěřili.
