Mišmaš
21. 3. 2016
SETKÁNÍ
Není to tak dlouho, co jsem zde psala o tom, že nevím, zda jsem se vydala správně. Psala jsem o náhodách a osudu a dnes jsem došla k přesvědčení, že jinak to být nemá, než to je:-).
Chci samozřejmě BUGGY propagovat, potože tomu, co dělám, věřím. I proto jsem se spojila s redakcí časopisu Kam s dětmi a po pár emailech vyrazila na setkání s paní Lvovskou, redakorkou zmíněného periodika. A pak už jsem jen zírala s otevřenou pusou. Za stolkem v malé kavárně seděla Martina. Ta Martina, dneska Lvovská, kterou jsem před mnoha lety nabírala do firmy. Ta, která mi už tenkrát byla sympatická a ta, s níž jsem opakovaně zašla na kávu. Měla jsem ji ráda. A vlastně stále mám. Ta Martina, kterou pak okolnosti zavály Bůh ví kam. A nebo zavály mě. Jak se to vezme. A tak jsme začaly tam, kde jsme tenkrát skončily.
A propagace? Bude. Jen pro mě asi nebude mít takový význam jako toto setkání. BUGGY díky za krásnou minulost v neméně krásné současnosti.
Chci samozřejmě BUGGY propagovat, potože tomu, co dělám, věřím. I proto jsem se spojila s redakcí časopisu Kam s dětmi a po pár emailech vyrazila na setkání s paní Lvovskou, redakorkou zmíněného periodika. A pak už jsem jen zírala s otevřenou pusou. Za stolkem v malé kavárně seděla Martina. Ta Martina, dneska Lvovská, kterou jsem před mnoha lety nabírala do firmy. Ta, která mi už tenkrát byla sympatická a ta, s níž jsem opakovaně zašla na kávu. Měla jsem ji ráda. A vlastně stále mám. Ta Martina, kterou pak okolnosti zavály Bůh ví kam. A nebo zavály mě. Jak se to vezme. A tak jsme začaly tam, kde jsme tenkrát skončily.
A propagace? Bude. Jen pro mě asi nebude mít takový význam jako toto setkání. BUGGY díky za krásnou minulost v neméně krásné současnosti.
